Náš tip

Proměňte svá alba ve fotoknihu!
Ideální jako dárek nebo jen tak na památku.
Levně, rychle, jednoduše.

Obec Liblice se nachází v okrese Mělník, kraj Středočeský. Rozkládá se asi deset kilometrů jihovýchodně od Mělníka.
více  Zavřít popis alba 
  • červen 2010 až červenec 2017
  • 298 zobrazení
  • 1
  • 00
Svatá Hora je významný barokní areál a poutní místo na vrchu (586 m) u Příbrami. Areál Svaté Hory tvoří obdélný komplex ambitů o rozměrech 80 × 72 m se čtyřmi kaplemi v rozích, uvnitř na vysoké kamenné terase stojí původně gotický kostel Panny Marie, přestavěný a rozšířený v letech 1648–1673 za účasti architekta C. Luraga. K severnímu křídlu ambitů přiléhá klášter a od severozápadního rohu komplexu vedou do Příbrami kryté schody.

Pramen v blízkosti poutního kostela naznačuje, že místo bylo cílem poutí velmi dávno. Roku 1348 daroval Karel IV. Příbram pražskému arcibiskupovi Arnoštovi z Pardubic, který zde prý často pobýval. S tím patrně souvisí stavba původního kostelíka i soška, která byla v kapli jeho hradu v Příbrami. Když byl hrad 1574 zbořen, dostala se do měšťanských rukou. Za třicetileté války byla Příbram silně zpustošena a po roce 1620 se v Příbrami usadili jezuité, kteří sošku přenesli na Svatou Horu. Od roku 1648 byl poutní areál velkoryse přestavěn pod vedením C. Luraga a protože byl cílem velkých poutí, byl různě přestavován a upravován až do 20. století. V roce 1732 byla Svatá Hora místem velké barokní slavnosti, když byla poutní socha Panny Marie Svatohorské slavnostně korunována.
více  Zavřít popis alba 
7 komentářů
  • 26.3.2016
  • 285 zobrazení
  • 3
  • 77
Vesnice Budeničky je částí obce Šlapanice ležící v okrese Kladno.

Zámek Budenice je bývalé barokní šlechtické sídlo, jehož výstavba započala někdy koncem 17. a na počátku 18. století podle architektonického návrhu dnes již neznámého architekta. Jeho výstavbu zahájil pravděpodobně český pobělohorský novousedlík Matěj Ondřej Hartman z Klarštejna, později ji dokončili jeho další majitelé, smečenští Martinicové (od roku 1693) a Kinští. Součástí zámeckého areálu byla francouzská zahrada s parkem, štěpnice, bažantnice a hospodářská stavení. Zámek obklopuje romantický zámecký park, který navazuje na alej, která sem vede ze Zlonic. Východní část trojkřídlého objektu je nejstarší a byla dostavěna kolem roku 1694 na místech, kde předtím stávala někdejší Budenická tvrz. Současná stavební dispozice je však o 100 let mladší, zámek byl rodinou Kinských do dnešní podoby dostavěn pravděpodobně v letech 1795-1796, kdy byly přistavěny další dva trakty. Z té doby také pochází zdejší zámecká kaple sv. Václava s oltářním obrazem Josefa Bergera, který je i autorem dalšího obrazu se svatým Izidorem.
U vchodu do zámeckého areálu se nalézá portýrovna architekta Fiedricha Augusta Stacha z roku 1849, který byl i autorem dalších drobných zámeckých staveb, které se do dnešních dob již nedochovaly. V zámeckém parku se nachází také raně barokní kaplička sv. Matěje, kterou zde nechal postavit původní zámecký stavebník Matěj Ondřej Hartman z Klarštejna.

Raně barokní poutní kostel sv. Isidora Madridského nechal postavit hejtman slánského kraje Matěj Ondřej Hartman z Klarštejna, vzdáleně příbuzný s rodem Valdštejnů. Hartman z Klarštejna nechal v roce 1673 u cesty mezi Zlonicemi a tvrzí v Budeničkách postavit kamenný pilíř se sochou sv. Isidora. V letech 1680–1682 u něj nechal vybudovat poutní kostel. Jeho architekt není znám, podle podobností s křižovnickým kostelem sv. Františka v Praze se uvažuje o autorství J. B. Matheye. V roce 1798 byl opraven rodinou Kinských. Na průčelí jsou sochy sv. Ondřeje a sv. Pavla od Jana Jiřího Bendla. Ten je též autorem dřevěné plastiky sv. Isidora Madridského, která stávala v kostele a jejíž originál je dnes umístěn v Národní galerii v Praze. Kostel byl v poslední době několikrát vykraden, zmizelo několik obrazů, zvon i kamenná plastika sv. Isidora z pilíře před kostelem.

Rodinná hrobka zlonické větve Kinských se sochou Krista zpodobňující výjev pozvedání sv. Petra z vln – Malověrný, proč jsi pochyboval – od vídeňského sochaře Käsmanna byla postavena mezi léty 1836–1841 dle návrhu J. Kocha. Nachází se za kostelem sv. Izidora v aleji mezi Zlonicemi a Šlapanicemi. Z dílny sochaře Käsmanna pocházejí také sochy před vstupem do hrobky, znázorňující alegorii Slávy a Truchlícího anděla.
více  Zavřít popis alba 
1 komentář
  • 23.3.2015
  • 255 zobrazení
  • 1
  • 11
Chcebuz je vesnice, která patří k městu Štětí. Chcebuz je nejstarší vsí v okolí s barokním kostelem a dvěma zvony uvnitř. Hlavní chcebuzská ulice ústí do svažité oválné návsi, na jejíž straně je bývalý zámek a proti němu školní budova.

Nejvýznamnějším feudálními držiteli Chcebuze se stali na dobu 150 let Kaplířové ze Sulovic. Roku 1497 za panování Vladislava II. Jagelonského jim byl chcebuzský statek zapsán do zemských desek jako svobodné dědičné panství - alodium. V polovině 16. století, roku 1544, byla zdejší tvrz přestavěna na jednoduchý renesační zámek. Obdélníkové stavení mělo jedno patro a na straně do dvora byly v obou podlažích renesanční arkády. Do dnešní doby se v přízemí zachovaly hřebínkové klenby. Zámecká budova byla za třicetileté války zpustošena a stala se neobývatelnou na dlouhou řadu let. Roku 1600 byl držitelem Chcebuze Adam Kaplíř Osterský ze Sulevic, který měl tři syny: Jana, Albrechta Felixe a Adama. Chcebuz obdržel Albrecht felix, který se značně zadlužil, zemřel roku 1619. Po něm zdědily statek jeho čtyři dcery a tím se majetek značně rozdrobil a špatně se na něm hospodařilo. Proto jejich bratranec Oldřich Kaplíř násilně obsadil Chcebuz během stavovského povstání. Měl ale smůlu, neboť pro účast na povstání musel roku 1629 za Chcebuz zaplatit pokutu 4000 kop míšenských a Radouň mu byla změnena v manství. Zadlužený statek neudržel a proto jej prodal svému švagrovi Kašparu Mikuláši Belvicovi. Ale ani tomu se zde nedařilo a roku 1644 prodal statek Jakubu Vilému Knoblochovi, sezením na Mastířovicích.
více  Zavřít popis alba 
1 komentář
  • 10.3.2016
  • 237 zobrazení
  • 1
  • 11
Kniha - Vděčnému národu
Historie Českého národa v obrazech
vydaná tiskem a nákladem V.Kovaříka v Terezíně
je vytvořena jako album na fotografie, místo nichž jsou na každý list nalepeny 4 pohlednice obsahující malovaný obraz z České historie.
Kategorie: ostatní
více  Zavřít popis alba 
  • únor až duben 2015
  • 227 zobrazení
  • 0
  • 00
více  Zavřít popis alba 
  • 17.8.2013
  • 220 zobrazení
  • 1
  • 00
Boreč je malá vesnice, část obce Velemín v okrese Litoměřice. Nachází se v Českém středohoří na jih od Velemína, v Borečské kotlině obklopené vrchy Boreč, Ovčín, Jezerka a Sutomský vrch. Kdysi dávno, za časů bájných knížat, prý měli kolem kopce Boreč putovat poslové mezi Stadicemi a pražským Vyšehradem, na kopec si údajně troufla vystoupit jen odvážná kněžna Libuše a zde hovořila s Bohy. Rodačkou z Borče byla matka Dr. Miroslava Tyrše, zakladatele Sokola. v dětství zde často pobýval i sám Tyrš.
více  Zavřít popis alba 
  • 16.9.2014
  • 198 zobrazení
  • 0
  • 00
Obec Branná vznikla v podhůří Jeseníků jako Goldenstein, česky Kolštejn již kolem roku 1282. Zlatý kámen, nyní Branná byla založena při staré obchodní cestě do Slezska. Někdy po roce 1301 panoval v obci Jan Wüstenhube, stavebník a zakladatel místního hradu. Později byl Kolštějn navrácen do královského majetku a od roku 1339 zde vládl rod pánů z Lipé. Od roku 1947mluvíme o obci jako o Branné. Název získala obec podle místní řeky. První městský znak pochází z roku 1570, kdy se poprvé objevil na pečetích města.
více  Zavřít popis alba 
4 komentáře
  • srpen 2013 až duben 2015
  • 165 zobrazení
  • 4
  • 44
Bílá Lhota je obec v okrese Olomouc. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1350.
Okolí obce bylo vždy významné zemědělskou činností obyvatel, zejména pěstováním obilnin, známé byly kamenné a vápencové lomy. Uprostřed vesničky, hned za půvabnou návsí, vyzývá k návštěvě Arboretum s ojedinělou sbírkou asi 500 druhů dřevin, bylin a rozlohou 2,5 ha. V roce 1926 je založil Qiudo Riedl v areálu bývalého zámeckého parku. Na místě zámku, který stojí naproti areálu Arboreta, původně stála tvrz připomínaná v roce 1437, která byla ve 40. letech 18. století barokně přestavěna. Dnešní klasicistní podoba budovy pochází z počátku 19. století, kdy již začala sloužit k potřebám obce. Nyní je v ní situován obecní úřad a zdravotní středisko. V Bílé Lhotě se poprvé připomínaná tvrz roku 1437, která náležela Ješkovi ze Lhoty. Ta však nejspíše zanikla a snad se po ní dochovalo tvrziště v areálu Arboreta. Majitelem panství se roku 1464 stal Erasma ze Slavíkovic, kterého potomci zřejmě postavili tvrz novou. Koncem 16. století drží Bílou Lhotu Mikuláš Kobylka z Kobylího. Za Jana Záviše a jeho manželky Kunky z Kobylí došlo v 16. století k přestavbě tvrze v renesanční čtyřkřídlý zámeček. K dalším stavebním úpravám docházelo v průběhu 17. století. V roce 1720 koupil panství Markvart Hochberg z Hennersdorfu. Ve 40. letech 18. století byl zámek barokně přestavěn Hochbergy. V roce 1746 koupil Lhotu Jan Maxmilián Žižka a zámek se tak stal jeho panským sídlem. Jeho dcera se provdala za německého hudebního skladatele Konradina Kreutzera. Ten byl kapelníkem vídeňské opery a při jednom ze svých zdejších pobytů pracoval na hudbě k opeře "Noc v Granadě". V letech 1792 - 1840 byli majitelé lhotského panství Jan Albert z Ostheimu a Jan Vojtěch Speil z Ostheimu, a právě ten zde založil kolem zámku park v anglickém stylu. Od roku 1869 až do roku 1945 je lhotské panství v rukou rodu Riedlů. Zásluhou majitele Quida Riedla se park proměnil ve významný dendrologický areál s mnoha druhy vzácných stromů a keřů z Ameriky i Asie. Zámecký park značně utrpěl za 2. světové války a k jeho obnově došlo až po roce 1965, kdy tu Vlastivědný ústav v Olomouci zahájil budování arboreta.
více  Zavřít popis alba 
  • 7.8.2014
  • 151 zobrazení
  • 1
  • 00
Obec Bludov leží v okrese Šumperk.
Poprvé se název Bludov objevuje v letech 1200 - 1216 u markraběcího úředníka Bluda z Bludova, který byl pravděpodobně zakladatelem vsi. Ve 14. století se Bludov ocitl v rukou moravského markraběte Jana Jindřicha, který jej odkázal, společně s pěti dalšími obcemi, které se staly zárodkem nevelkého bludovského panství, svému synovi Prokopovi Lucemburskému.
V roce 1410 se Bludov stal majetkem Pánů z Kunštátu. Za husitských válek se dostal do rukou Zikmundova stoupence Beneše z Valdštejna a brzy na to do vlastnictví Tunklů z Brníčka. Ti vybudovali u Bludova šest velkých rybníků z nichž ten největší se nazýval Špalek. Z rybníků se nedochoval ani jeden. Za panství Jiřího st. Tunkla byl roku 1468 Matyášem Korvínem za česko-uherské války dobyt a zničen hrad Bludov. Roku 1496 získali Bludov páni ze Žerotína, odvozující svůj původ od tehdejších Bludoviců. Na přelomu 16. a 17. století měnil Bludov rychle majitele, přičemž těmi konečnými se stali roku 1624 Lichtenštejn-Kastelkornové.
V 16. století se objevuje zmínka o dvou bludovských panských dvorech, z nichž u tzv. Dolního dvora byla někdy po roce 1571 postavena tvrz. Na jejím místě ve 20. letech 17. století byl postaven dvoukřídlý zámek, rozšířený do dnešní podoby tvaru písmenu "U" roku 1708. Ves dále rostla i za posledních majitelů, kterými se stali Žerotínové. Ti z bludovského zámku udělali své hlavní sídlo, které k tomuto účelu sloužilo až do roku 1945. Po Sametové revoluci byl zámek Žerotínům vrácen.
více  Zavřít popis alba 
  • srpen 2013 až srpen 2014
  • 151 zobrazení
  • 3
  • 00
Libochovice jsou město ležící převážně na levém břehu řeky Ohře v okrese Litoměřice. Podle starožitností nalezených ve městě bylo prokázáno, že Libochovice byly osídleny již v dávných dobách Markomany a Boji. První ověřená zmínky o Libochovicích pochází z roku 1292, kdy městečku Jindřich z Lichtenburka udělil magdeburské právo. Roku 1272 patřilo městečko klášteru tepelskému a počátkem 14. století Hynkovi ze Žlebu a Lichtenburka. Zámek postaven na sklonku 17. století na místě předchozí renesanční stavby. Kromě východního křídla, vyhořelého na začátku 20. století, má dodnes raněbarokní podobu. Kostel Všech svatých postaven v letech 1700 až 1705 na místě předchozího, zničeného požárem roku 1661.
Kostel sv. Vavřince barokní hřbitovní kostel postavený v rozmezí let 1720–1722 roudnickým stavitelem Petrem Pavlem Columbani.
více  Zavřít popis alba 
  • prosinec 2009 až říjen 2015
  • 151 zobrazení
  • 0
  • 00
více  Zavřít popis alba 
  • červen 2010 až červenec 2013
  • 149 zobrazení
  • 0
  • 00
více  Zavřít popis alba 
3 komentáře
  • 10.8.2013
  • 143 zobrazení
  • 1
  • 33
Bílý Újezd je obec v okrese Rychnov nad Kněžnou, kraj Královéhradecký. Dominantou vsi je zděná zvonice z konce 16. století se šindelovou střechou. Zajímavostí je sekerka zaseknutá v její špičce. Ze stejného období pochází opodál stojící kostel Proměnění Páně, jehož předchůdce je doložen již ve druhé polovině 14. století. Další historickou stavbou je bývalá krčma, která leží poblíž křižovatky před zvonicí.
více  Zavřít popis alba 
  • 9.8.2014
  • 141 zobrazení
  • 1
  • 00
Bílý Kostelec je vesnice, část města Úštěk v okrese Litoměřice. Nachází se na sever od Úštěku.

Dnešní stavba kostela sv. Havla v obci Bílý Kostelec byla vystavěna v roce 1733 nákladem hraběnky Šporkové. Pravděpodobně již dříve tu stávala starší stavba. Stavba se velmi rychle proměnila ve zříceninu během 70. let 20. století.
Kostel byl rozměrnou bez věžovou stavbou z lomového kamene, doplněná cihlami, s obdélnou lodí a půlkruhovým presbytářem. Loď měla rozměry 15 x 9 m. Severně od presbytáře byla vybudována menší oratoř přístupná po točitém schodišti. Loď byla plochostropá, presbytář kryt valenou klenbou s konchou a sakristie křížovou klenbou.
V interiéru se nacházel sloupkový oltář s několika vyřezávanými sochami a dva boční oltáře sv. Jana nepomuckého a sv. Kateřiny.

Do dnešní doby se zachovaly obvodové zdi v téměř původním stavu. Stavba je beze střechy, pouze presbytář má dodnes klenbu, která díky tomu, že není kryta střechou je silně promáčená a bez zásahu se může časem také zřítit. U výklenku kněžiště jsou ještě viditelné zbytky nástěnných maleb (2009). Kostel volně přístupný je samozřejmě bez veškerého vnitřního zařízení. Ze zvonice nahrazující věž, se dochovaly jen spodní zůstatky zdí do výšky cca 2 metry. Horní část byla patrně dřevěná.
více  Zavřít popis alba 
  • 10.3.2016
  • 141 zobrazení
  • 1
  • 00
více  Zavřít popis alba 
2 komentáře
  • červen 2012 až únor 2015
  • 137 zobrazení
  • 4
  • 22
Bouzov je obec ležící v okrese Olomouc. Jeho katastrální území má rozlohu 4231 ha. V obci se nachází hrad Bouzov. Hrad Bouzov původně Búzov, stojí ve stejnojmenné vesnici jihozápadně od města Loštice na středozápadní Moravě. Působí dojmem dobře zachované středověké památky, jeho současná podoba však pochází z romantické přestavby z přelomu 19. a 20. století.

Hrad byl pravděpodobně postaven na přelomu 13. a 14. století, jeho prvním písemně doloženým majitelem byl Búz z Bouzova v letech 1317–1339. Od poloviny 14. století jej vlastnili páni z Vildenberka, kteří ho v roce 1382 prodali markraběti Joštovi. Jošt jej roku 1396 přenechal pánům z Kunštátu, kteří hrad upravovali a opevňovali. Tento rod hrad vlastnil asi 70 let, poté se v jeho držbě vystřídalo víc majitelů. V průběhu třicetileté války sloužil Bouzov jako císařská pevnost a vězení pro švédské zajatce. Hrad sloužil jako panské sídlo téměř až do konce 17. století. V 18. století získal zdejší panství řád německých rytířů, kteří na Bouzově nesídlili a nechali ho zčásti zcela zchátrat. Roku 1649 hrad koupila Eugenie Podstatská z Prusinovic, její syn ho roku 1696 prodal Řádu německých rytířů. Tomu hrad patřil až do roku 1939, kdy jej zabavili nacisté, v průběhu druhé světové války byl předán do správy tzv. Hlavního hospodářského a správního úřadu SS se sídlem v Berlíně a sloužil jako skladiště zabaveného majetku. Po druhé světové válce byl hrad zkonfiskován československým státem. Ve státní správě je dosud, snahy Německého řádu o navrácení hradu nebyly úspěšné.
Hrad byl postaven s typicky bergfritovou dispozicí s jedním patrovým palácem. Koncem 14. století bylo k hradu přistavěno předhradí. Roku 1558 hrad Bouzov vyhořel, ale kvůli finančním problémům tehdejších majitelů byl hrad plně obnoven až v roce 1620. Do dnešní podoby byl hrad upraven přestavbou v letech 1895 až 1897 na popud arcivévody Evžena Habsburského, tehdejšího velmistra Řádu, který také stavbu financoval. V roce 1895 byla zbourána větší část původního středověkého hradu a během dvou let zde byl postaven nový hrad v romantickém duchu napodobující jihoněmecké hrady. Do hradu byly svezeny různé středověké artefakty mající vztah k řádu německých rytířů a interiéry hradu byly zařízeny replikami středověkého nábytku. Dnešní Bouzov je hrad, jehož část je původní středověká a část je postavena nově na konci 19. století. Od roku 1945 je hrad majetkem státu. V roce 2004 byl na hradě natáčen německý film Napola, dále například pohádka O princezně Jasněnce a létajícím ševci, Princezna Fantaghiro nebo pokračování seriálu Arabela se vrací.
V roce 1929 poctil tento hrad svou návštěvou prezident Tomáš Garrigue Masaryk společně s ministerským předsedou Františkem Udržalem a ministrem vnitra Janem Černým. Na hradě je uvítal i velmistr Německého řádu Panny Marie Jeruzalémské a brněnský biskup J. E. Norbert Klein.

Během 2. světové války kouzlu hradu Bouzov podlehl říšský vedoucí SS Heinrich Himmler. Ten se do hradu zamiloval a hodlal z něho zřídit jeden z hradů černého řádu SS. Ke konci války tu působilo komando SS, které v nedalekém Javoříčku povraždilo 38 mužů. Tragédii vyprovokovali ruští velitelé partyzánských oddílů, kteří si tu počínali velmi neomaleně a neopatrně. Nacisté tuto obec vypálili 5. května 1945.
více  Zavřít popis alba 
  • 13.8.2013
  • 136 zobrazení
  • 0
  • 00
více  Zavřít popis alba 
  • 17.8.2013
  • 135 zobrazení
  • 0
  • 00
Bohušovice nad Ohří je město v okrese Litoměřice, které leží převážně na levém břehu řeky Ohře, jižně od Litoměřic, v těsném sousedství města Terezín.

Oblast byla osídlena v dávných dobách, o čemž svědčí archeologické nálezy šňůrové keramiky z pozdní doby kamenné, kostrové hroby z doby římské a z éry stěhování národů. Slovanské osídlení zde bylo prokázáno již v 6. století. Nejstarší písemná zmínka o Bohušovicích (Bvsouici) se váže k ustavení litoměřické kapituly roku 1057. Původní název osady zněl Busovice a později Bušovice. Osada se rozkládala na pahorku zvaném Citomín na severovýchodě. Dalším držitelem byl doksanský klášter a od roku 1384 litoměřická kapitula, která zde nechala postavit kostel. Za husitských válek stálo místní obyvatelstvo na straně stoupenců kalicha. Roku 1460 zastavil Zikmund obec Vílému z Konic a na Kamýku, odkud přešli ke Kaplířům ze Sulevic a nakonec zpět doksanskému klášteru. Za třicetileté války vpadli do obce roku 1631 Sasové a roku 1634 Švédové. Ti osadu vypálili včetně kostela. Nový kostel sv. Prokopa byl vystavěn v roce 1718. Obcí prošlo za sedmileté války pruské vojsko (viz článek bitva u Lovosic). Do života obce zasáhla i výstavba pevnosti Terezín v roce 1780. Významným podnětem k rozvoji obce se stala stavba železnice z Prahy do Drážďan (ke zprovoznění zdejšího úseku došlo v roce 1850) a postavení cukrovaru v roce 1870. Později byla vystavěna i mlékárna a pivovar. První statut města byl udělen roku 1920, během 2. světové války byl nacisty odebrán. Znova byl statut města Bohušovicím nad Ohří udělen 6. října 1998.
více  Zavřít popis alba 
  • červen 2011 až únor 2015
  • 134 zobrazení
  • 1
  • 00
Bechlín je obec poblíž Roudnice nad Labem v okrese Litoměřice.
Jako nejstarší památka by se dal považovat kostel sv. Václava a zvonice, kde jsou základy z 12. století a po různých přestavbách, přístavbách a následném požáru v roce 1666 znovu postaven v barokním slohu.
více  Zavřít popis alba 
9 komentářů
  • 2.3.2015
  • 132 zobrazení
  • 6
  • 99
Obec Keblice se nachází v okrese Litoměřice, kraj Ústecký. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1249. Kaple sv. Václava v Keblicích je pseudogotická jednolodní obdélníková sakrální stavba s trojúhelníkovým štítem a plochostropým vnitřkem.
více  Zavřít popis alba 
  • květen 2012 až leden 2014
  • 130 zobrazení
  • 0
  • 00
Boskovice jsou město v okrese Blansko v Jihomoravském kraji, 14 km severně od Blanska a 33 km severně od Brna na hranicích Drahanské vrchoviny. Severovýchodně od města leží vodní nádrž Boskovice a přírodní park Řehořkovo Kořenecko. Jižní částí města protéká potok Bělá.

Prvními majiteli města i hradu jsou páni z Boskovic. V letech 1398–1458 je vystřídali páni z Kunštátu, ale po nich se opět vrací Boskovicové. Od roku 1547 se držení majetku přesouvá na rod Ederů ze Šťavnice. Po dvaceti letech přebírají panství Morkovští ze Zástřizl. Na konci 17. století získává Boskovice rod Ditrichštejnů. Jako posledním majitelem města se stává rod Mensdorff-Pouilly, kteří město převzali v 50. letech 19. století.

Boskovice jako trhová osada byla založena pravděpodobně ve 13. století. První uvedení názvu Boskovice je z roku 1222, kdy Jimram z Boskovic byl svědkem vydání listiny Přemyslem Otakarem I. O sto let později, roku 1313, je datována první zmínka o Boskovickém hradu. První písemná zmínka přímo o městě samotném pochází z roku 1413. V roce 1463 v Praze povoluje král Jiří z Poděbrad Boskovicím pořádat jarmark a výroční trhy na den svatého Víta.
V roce 1759 bylo prvně v boskovických listinách použito názvu „město Boskovice“. K povýšení na město tedy pravděpodobně došlo někdy za vlády Marie Terezie (1740–1780). Za vlády jejího syna Josefa II. byl v Boskovicích zřízen magistrát, ale také odňato hrdelní právo, které Boskovice měly právo užívat od roku 1255.
K Boskovicím patří také židovská obec. V roce 1454 vydal král Ladislav Pohrobek zákon o vyhnání Židů z královských měst. Většina Židů přicházejících v tuto dobu byla původem právě z Brna. Uzavřené ghetto oddělené od města dvěma branami vzniklo v roce 1727.

Hrad Boskovice ze 13. století na vrchu nad městem. Zámek Boskovice z let 1819–1826. Kostel sv. Jakuba Staršího z roku 1346. Větší synagoga z roku 1639.
více  Zavřít popis alba 
  • 15.8.2013
  • 129 zobrazení
  • 1
  • 00
více  Zavřít popis alba 
  • 14.8.2013
  • 127 zobrazení
  • 1
  • 00
Obec Liběšice se nachází v okrese Litoměřice, kraj Ústecký. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1057, kdy je obec zmiňována v zakládací listině Litoměřické kapituly. V letech 1623–1773 liběšický zámek sloužil jako jezuitská rezidence. Kostel Nanebevzetí Panny Marie. Kaple svatého Františka Xaverského.
více  Zavřít popis alba 
  • červen 2011 až srpen 2017
  • 122 zobrazení
  • 1
  • 00

Nebyla nalezena žádná alba.

Aktivní od

15. prosince 2011

Pohlaví

neuvedeno

Datum narození

neuvedeno

Webová adresa

neuvedeno

Mí oblíbení lidé na Rajčeti

Moji fanoušci na Rajčeti (sledují mě)

reklama