Landštejn - (Jindřichův Hradec)
Název
Landštejn - (Jindřichův Hradec)
Popis
Landštejn, založený jako zeměpanský a poté majetek Vítkovců a Krajířů z Krajku, byl postaven jako jeden z prvních středověkých hradů v Čechách; jeho nejstarší části byly vybudovány v románském slohu. Přestože musí být Landštejn klasifikován jako zřícenina, zase tak mnoho do ˝zachovalého˝ objektu mu - díky památkové obnově provedené po roce 1972 - nechybí. Dnes je to turisticky atraktivní objekt, navíc ležící v krajině jihočeských lesů, luk a rybníků, známé jako Česká Kanada.
Hrad Landštejn založil jako protiváhu rakouského hradu na Pomezí patrně král Přemysl Otakar II. Stalo se tak po roce 1222, kdy zemřel moravský markrabě Vladislav a správcem této části země se stal právě Přemysl. Hrad, vybudovaný v románském slohu, byl obyvatelný ještě před rokem 1231. Údolí mezi Landštejnem a hradem na Pomezí tvořilo podle rozhodnutí Fridricha Barbarossy z r. 1179 část hranice mezi českými zeměmi a Rakouskem; procházela jím významná obchodní stezka spojující Čechy s Rakouskem a Itálií. Na počátku druhé poloviny 13. století ovládl Přemysl Rakousko a to mělo pro Landštejn rozhodující význam. Z existující hradní dvojice byl vybrán jako životaschopnější a konkurenční hrad na Pomezí zanikl. Landštejn se brzy dostává do rukou mocného rodu Vítkovců, konkrétně té větve, která měla ve znaku stříbrnou růži v červeném poli a bývá označována jako páni z Landštejna. Jako prvnímu z tohoto rodu patřil Landštejn Oldřichovi, který jej získal někdy před rokem 1259. Nejvýznamnějším členem rodu byl Vilém z Landštejna, který panství převzal v roce 1315. Vilém stál jakožto straník Jindřicha z Lipé v opozici vůči králi Janovi Lucemburskému a proto král v roce 1317 napadl a poplenil jeho statky. Landštejna se však nezmocnil. Nakonec se Vilém s králem smířil a prokázal mu - a následně i jeho synovi, císaři Karlovi IV. - mnoho dobrých služeb. Však mu také Jan Lucemburský udělil majestát, kterým jej povýšil nad všechny ostatní zemské pány. Stejného ocenění se dostalo pouze Petrovi z Rožmberka. Karel IV. ještě jmenoval Viléma z Landštejna roku 1351 pražským purkrabím, avšak tohoto titulu si už Vilém dlouho neužil - v roce 1356 byl smrtelně zraněn v souboji. Landštejnské statky pak ještě krátce drželi jeho synové Ojíř a Lipolt. Po vymření rodu pánů z Landštejna připadl hrad králi Václavu IV., který jej r. 1381 postoupil Konrádu Krajířovi z Krajku; ten se od roku 1380 honosil titulem nejvyššího královského hofmistra. Jeho syn Lipolt stál za husitských válek pevně na straně krále Zikmunda a proto mu Žižka v roce 1420 poplenil statky včetně bystřického hradu a zajal manželku a děti. Obléhal i Landštejn, avšak bez úspěchu; památkou na toto obléhání je kamenná koule z praku, jenž se nachází u vstupu do příkopu před druhou hradní bránou. Lipoltův syn Volfgang se paradoxně nakonec přidal ke kalichu. Původně rakouský rod v českém prostředí zcela zdomácněl; Kunrát Krajíř z Krajku r. 1501 založil nedaleký pavlánský klášter. Krajířové se výrazně zasloužili i o rozšíření obytných prostor hradu a obehnali jej goticko-renesančním opevněním. Krajířovská éra na Landštejně skončila roku 1579, kdy jej poslední dědička rodu, Anna Roupovská, prodala Štěpánovi z Einzingu. Hrad pak rychle střídal majitele a jeho význam upadal. Vojenské události za třicetileté války se dotkly i Landštejna. Tehdejší majitel hradu Gottfried Neumayer stál na stavovské straně a proto Landštejn v červenci 1618 oblehl francouzský generál hrabě Dampierre. Přestože jeho armáda čítala okolo 6.000 mužů, hrad se mu dobýt nepodařilo. Větší štěstí měl jeho nástupce hrabě Buquoy, který v lednu 1619 přinutil vyhladovělou posádku ke kapitulaci. Po válce se majitelé hradu i nadále střídali. V letech 1685 - 1846 drželi hrad i s panstvím Hebersteinové a po nich (1846 - 1945) Sternbachové. To už byl Landštejn dávno zříceninou; roku 1771 uhodil do hradu blesk a zapálil ho. Nebyl již obnoven. Ke konzervaci a částečné rekonstrukci hradních zřícenin došlo až v době, kdy byl vlastníkem Landštejna stát. Rozsáhlá akce se uskutečnila po roce 1972 a umožnila zachovat tuto významnou památku budoucím generacím. O impozantnosti hradu svědčí i to, že v roce 1999 si kanadský tým filmařů zvolil jeho exteriéry k natočení některých scén historického filmu o francouzské národní hrdince Janě z Arku.
Období
Statistiky
- 91 fotek
- 1 se líbí
Fototechnika
Panasonic DMC-FZ45Nastavení
Vytvořte si fotodárky
Z alb a fotek na Rajčeti nebo i z disku počítače si můžete snadno a rychle vytvořit různé fotodárky pro sebe nebo své přátele.