Náš tip

Proměňte svá alba ve fotoknihu!
Ideální jako dárek nebo jen tak na památku.
Levně, rychle, jednoduše.

3 komentáře
  • květen až červenec 2016
  • 83 zobrazení
  • 2
  • 33
4 komentáře
  • 4.9.2016
  • 49 zobrazení
  • 3
  • 44
Bakov nad Jizerou je město okresu Mladá Boleslav. Leží přibližně v polovině cesty mezi Mladou Boleslaví a Mnichovým Hradištěm.
Kostel svatého Bartoloměje v Bakově nad Jizerou je pozdně gotická,později mnohokrát barokně přestavovaná sakrální stavba, která se nachází při severní straně náměstí.
více  Zavřít popis alba 
2 komentáře
  • 10.12.2016
  • 62 zobrazení
  • 2
  • 22
Bečváry jsou obec ležící v okrese Kolín, zhruba 12 km jihozápadně od Kolína a 9 km jihovýchodně od Kouřimi.
více  Zavřít popis alba 
  • 23.6.2017
  • 36 zobrazení
  • 2
  • 00
Bechlín je obec poblíž Roudnice nad Labem v okrese Litoměřice.
Jako nejstarší památka by se dal považovat kostel sv. Václava a zvonice, kde jsou základy z 12. století a po různých přestavbách, přístavbách a následném požáru v roce 1666 znovu postaven v barokním slohu.
více  Zavřít popis alba 
9 komentářů
  • 2.3.2015
  • 130 zobrazení
  • 6
  • 99
Benátky nad Jizerou jsou město v okresu Mladá Boleslav. Dominantou města je zámek, v jehož areálu se nachází mimo jiné i muzeum hraček. Na zámku žil například slavný dánský hvězdář Tycho Brahe.
více  Zavřít popis alba 
1 komentář
  • 22.6.2017
  • 46 zobrazení
  • 1
  • 11
Město Benešov nad Ploučnicí se nachází v okrese Děčín v Ústeckém kraji.
Zámecký komplex Benešov nad Ploučnicí je souhrnné označení sedmi historických budov, umístěných v centru města. Skládá se ze dvou zámků (horního a dolního), tří paláců, kostela a kaple. Kromě toho i tzv. dolní zámek představuje areál skládající se ze tří historických a samostatných paláců.
více  Zavřít popis alba 
27 komentářů
  • 15.4.2015
  • 111 zobrazení
  • 5
  • 2727
více  Zavřít popis alba 
2 komentáře
  • červen 2012 až únor 2015
  • 135 zobrazení
  • 4
  • 22
Městys Bezno se nachází v okrese Mladá Boleslav, kraj Středočeský. Leží devět kilometrů jihozápadně od Mladé Boleslavi. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1088.

Od roku 1460 vládli Beznu rytíři Bzenští z Proruby, kteří měli v erbu na modrém poli bílé pštrosí pero uprostřed dvou udic. Potomci tohoto rodu drželi Bezno do roku 1694. V tomto roce zde ještě byly dvě tvrze – Velkodvorská a tvrz v Malém dvoře. Některé historické prameny však hovoří ještě o tvrzi zvané Albrechtovská, jejíž poloha není dosud přesně určena.Dalším držitelem Bezna byl Jan Záruba z Hustiřan, který však po sedmiletém panování jej prodal za 100 000 zlatých Arnoštu von Schützen, pánu na Nových Benátkách. Od té doby se Bezno stalo načas součástí benáteckého panství. Roku 1742 koupil Bezno Jan Jáchym Pachta, svobodný pán z brána do zámku 1913Rájova. V roce 1742 zemřel a již za půl roku začal jeho dědic, nejstarší syn, František Josef Pachta nákladnou přestavbu svého sídla.V barokním slohu vystavěl nový zámek, faru, přestavěl kostel. V okolí těchto budov i na jiných místech obce nechal postavit krásné barokní sochy z dílny Jelínků z Kosmonos a od pokračovatelů Matyáše Bernarda Brauna.Až do té doby celkem nevýznamná vesnice se změnila v cenný barokní sídlištní celek, který dodnes neztratil svoji historickou hodnotu a uměleckou působivost. Pachtův rod držel bezenské panství až do sklonku 19. století,avšak následovníci F. J. Pachty byli jen stěží schopni udržet to, co jim zanechal jejich podnikavý předchůdce. Od roku 1881 patřilo Bezno do správy soukromých statků císaře Františka Josefa I. Rozpadem Rakousko-uherské monarchie r. 1918 vznikla Československá republika a bezenské panství přešlo do státního vlastnictví.
více  Zavřít popis alba 
  • červen 2015 až prosinec 2016
  • 70 zobrazení
  • 1
  • 00
Bílá Lhota je obec v okrese Olomouc. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1350.
Okolí obce bylo vždy významné zemědělskou činností obyvatel, zejména pěstováním obilnin, známé byly kamenné a vápencové lomy. Uprostřed vesničky, hned za půvabnou návsí, vyzývá k návštěvě Arboretum s ojedinělou sbírkou asi 500 druhů dřevin, bylin a rozlohou 2,5 ha. V roce 1926 je založil Qiudo Riedl v areálu bývalého zámeckého parku. Na místě zámku, který stojí naproti areálu Arboreta, původně stála tvrz připomínaná v roce 1437, která byla ve 40. letech 18. století barokně přestavěna. Dnešní klasicistní podoba budovy pochází z počátku 19. století, kdy již začala sloužit k potřebám obce. Nyní je v ní situován obecní úřad a zdravotní středisko. V Bílé Lhotě se poprvé připomínaná tvrz roku 1437, která náležela Ješkovi ze Lhoty. Ta však nejspíše zanikla a snad se po ní dochovalo tvrziště v areálu Arboreta. Majitelem panství se roku 1464 stal Erasma ze Slavíkovic, kterého potomci zřejmě postavili tvrz novou. Koncem 16. století drží Bílou Lhotu Mikuláš Kobylka z Kobylího. Za Jana Záviše a jeho manželky Kunky z Kobylí došlo v 16. století k přestavbě tvrze v renesanční čtyřkřídlý zámeček. K dalším stavebním úpravám docházelo v průběhu 17. století. V roce 1720 koupil panství Markvart Hochberg z Hennersdorfu. Ve 40. letech 18. století byl zámek barokně přestavěn Hochbergy. V roce 1746 koupil Lhotu Jan Maxmilián Žižka a zámek se tak stal jeho panským sídlem. Jeho dcera se provdala za německého hudebního skladatele Konradina Kreutzera. Ten byl kapelníkem vídeňské opery a při jednom ze svých zdejších pobytů pracoval na hudbě k opeře "Noc v Granadě". V letech 1792 - 1840 byli majitelé lhotského panství Jan Albert z Ostheimu a Jan Vojtěch Speil z Ostheimu, a právě ten zde založil kolem zámku park v anglickém stylu. Od roku 1869 až do roku 1945 je lhotské panství v rukou rodu Riedlů. Zásluhou majitele Quida Riedla se park proměnil ve významný dendrologický areál s mnoha druhy vzácných stromů a keřů z Ameriky i Asie. Zámecký park značně utrpěl za 2. světové války a k jeho obnově došlo až po roce 1965, kdy tu Vlastivědný ústav v Olomouci zahájil budování arboreta.
více  Zavřít popis alba 
  • 7.8.2014
  • 149 zobrazení
  • 1
  • 00
Bílý Kostelec je vesnice, část města Úštěk v okrese Litoměřice. Nachází se na sever od Úštěku.

Dnešní stavba kostela sv. Havla v obci Bílý Kostelec byla vystavěna v roce 1733 nákladem hraběnky Šporkové. Pravděpodobně již dříve tu stávala starší stavba. Stavba se velmi rychle proměnila ve zříceninu během 70. let 20. století.
Kostel byl rozměrnou bez věžovou stavbou z lomového kamene, doplněná cihlami, s obdélnou lodí a půlkruhovým presbytářem. Loď měla rozměry 15 x 9 m. Severně od presbytáře byla vybudována menší oratoř přístupná po točitém schodišti. Loď byla plochostropá, presbytář kryt valenou klenbou s konchou a sakristie křížovou klenbou.
V interiéru se nacházel sloupkový oltář s několika vyřezávanými sochami a dva boční oltáře sv. Jana nepomuckého a sv. Kateřiny.

Do dnešní doby se zachovaly obvodové zdi v téměř původním stavu. Stavba je beze střechy, pouze presbytář má dodnes klenbu, která díky tomu, že není kryta střechou je silně promáčená a bez zásahu se může časem také zřítit. U výklenku kněžiště jsou ještě viditelné zbytky nástěnných maleb (2009). Kostel volně přístupný je samozřejmě bez veškerého vnitřního zařízení. Ze zvonice nahrazující věž, se dochovaly jen spodní zůstatky zdí do výšky cca 2 metry. Horní část byla patrně dřevěná.
více  Zavřít popis alba 
  • 10.3.2016
  • 132 zobrazení
  • 1
  • 00
Bílý Újezd je obec v okrese Rychnov nad Kněžnou, kraj Královéhradecký. Dominantou vsi je zděná zvonice z konce 16. století se šindelovou střechou. Zajímavostí je sekerka zaseknutá v její špičce. Ze stejného období pochází opodál stojící kostel Proměnění Páně, jehož předchůdce je doložen již ve druhé polovině 14. století. Další historickou stavbou je bývalá krčma, která leží poblíž křižovatky před zvonicí.
více  Zavřít popis alba 
  • 9.8.2014
  • 139 zobrazení
  • 1
  • 00
Blíževedly je obec (někdejší městečko) nacházející se 13 km jihozápadně od České Lípy. První historická zmínka o vsi pochází z roku 1290, kdy Blíževedly, tehdy uváděné jako trhová ves, získaly od pražského biskupa Tobiáše z Bechyně tržní právo a následně povýšeny králem Václavem II. na městečko. Městský znak jim věnoval až roku 1685 biskup Jaroslav Ignác ze Štemberka. Osídlení zde existovalo od pravěku. Blíževedly byly kolem roku 1334 podhradím hradu Hřídelík. Jeho rozvoj zastavily války, nejdříve je dobyli husité vedení Janem Roháčem z Dubé, pak přišla třicetiletá válka. Po roce 1550 se ve zdejší krajině usadili němečtí kolonisté. Další rozvoj zabrzdil jednak mor roku 1714 a hlavně velké požáry v letech 1784 a 1859.
více  Zavřít popis alba 
1 komentář
  • červenec 2015 až březen 2016
  • 53 zobrazení
  • 1
  • 11
Obec Bludov leží v okrese Šumperk.
Poprvé se název Bludov objevuje v letech 1200 - 1216 u markraběcího úředníka Bluda z Bludova, který byl pravděpodobně zakladatelem vsi. Ve 14. století se Bludov ocitl v rukou moravského markraběte Jana Jindřicha, který jej odkázal, společně s pěti dalšími obcemi, které se staly zárodkem nevelkého bludovského panství, svému synovi Prokopovi Lucemburskému.
V roce 1410 se Bludov stal majetkem Pánů z Kunštátu. Za husitských válek se dostal do rukou Zikmundova stoupence Beneše z Valdštejna a brzy na to do vlastnictví Tunklů z Brníčka. Ti vybudovali u Bludova šest velkých rybníků z nichž ten největší se nazýval Špalek. Z rybníků se nedochoval ani jeden. Za panství Jiřího st. Tunkla byl roku 1468 Matyášem Korvínem za česko-uherské války dobyt a zničen hrad Bludov. Roku 1496 získali Bludov páni ze Žerotína, odvozující svůj původ od tehdejších Bludoviců. Na přelomu 16. a 17. století měnil Bludov rychle majitele, přičemž těmi konečnými se stali roku 1624 Lichtenštejn-Kastelkornové.
V 16. století se objevuje zmínka o dvou bludovských panských dvorech, z nichž u tzv. Dolního dvora byla někdy po roce 1571 postavena tvrz. Na jejím místě ve 20. letech 17. století byl postaven dvoukřídlý zámek, rozšířený do dnešní podoby tvaru písmenu "U" roku 1708. Ves dále rostla i za posledních majitelů, kterými se stali Žerotínové. Ti z bludovského zámku udělali své hlavní sídlo, které k tomuto účelu sloužilo až do roku 1945. Po Sametové revoluci byl zámek Žerotínům vrácen.
více  Zavřít popis alba 
  • srpen 2013 až srpen 2014
  • 148 zobrazení
  • 3
  • 00
Obec Bohdíkov leží v okrese Šumperk.
Kostel svatého Petra a Pavla v Bohdíkově je barokní stavbou z 18. století. Kostel byl v roce 1958 zapsán na seznam kulturních památek.
více  Zavřít popis alba 
  • 20.7.2013
  • 113 zobrazení
  • 1
  • 00
Bohušovice nad Ohří je město v okrese Litoměřice, které leží převážně na levém břehu řeky Ohře, jižně od Litoměřic, v těsném sousedství města Terezín.

Oblast byla osídlena v dávných dobách, o čemž svědčí archeologické nálezy šňůrové keramiky z pozdní doby kamenné, kostrové hroby z doby římské a z éry stěhování národů. Slovanské osídlení zde bylo prokázáno již v 6. století. Nejstarší písemná zmínka o Bohušovicích (Bvsouici) se váže k ustavení litoměřické kapituly roku 1057. Původní název osady zněl Busovice a později Bušovice. Osada se rozkládala na pahorku zvaném Citomín na severovýchodě. Dalším držitelem byl doksanský klášter a od roku 1384 litoměřická kapitula, která zde nechala postavit kostel. Za husitských válek stálo místní obyvatelstvo na straně stoupenců kalicha. Roku 1460 zastavil Zikmund obec Vílému z Konic a na Kamýku, odkud přešli ke Kaplířům ze Sulevic a nakonec zpět doksanskému klášteru. Za třicetileté války vpadli do obce roku 1631 Sasové a roku 1634 Švédové. Ti osadu vypálili včetně kostela. Nový kostel sv. Prokopa byl vystavěn v roce 1718. Obcí prošlo za sedmileté války pruské vojsko (viz článek bitva u Lovosic). Do života obce zasáhla i výstavba pevnosti Terezín v roce 1780. Významným podnětem k rozvoji obce se stala stavba železnice z Prahy do Drážďan (ke zprovoznění zdejšího úseku došlo v roce 1850) a postavení cukrovaru v roce 1870. Později byla vystavěna i mlékárna a pivovar. První statut města byl udělen roku 1920, během 2. světové války byl nacisty odebrán. Znova byl statut města Bohušovicím nad Ohří udělen 6. října 1998.
více  Zavřít popis alba 
  • červen 2011 až únor 2015
  • 130 zobrazení
  • 1
  • 00
Boreč je malá vesnice, část obce Velemín v okrese Litoměřice. Nachází se v Českém středohoří na jih od Velemína, v Borečské kotlině obklopené vrchy Boreč, Ovčín, Jezerka a Sutomský vrch. Kdysi dávno, za časů bájných knížat, prý měli kolem kopce Boreč putovat poslové mezi Stadicemi a pražským Vyšehradem, na kopec si údajně troufla vystoupit jen odvážná kněžna Libuše a zde hovořila s Bohy. Rodačkou z Borče byla matka Dr. Miroslava Tyrše, zakladatele Sokola. v dětství zde často pobýval i sám Tyrš.
více  Zavřít popis alba 
  • 16.9.2014
  • 193 zobrazení
  • 0
  • 00
Zřícenina hradu Borotína, kdysi sídla pánů z Borotína a po nich Malovců z Pacova, dodnes spoluvytváří výraznou siluetu nízkého návrší nad Starozámeckým rybníkem severozápadně od Tábora. Kontury hradu, odrážející se na hladině rybníka jako v zrcadle, nepůsobí na návštěvníka nijak hrdým ani bojovným dojmem. Ale pozor: právě na tomto místě je třeba dodat, že Borotín náležel k hradům s poměrně kvalitním opevněním a že to potvrdil na sklonku husitských válek, kdy dokázal odolat útoku táborského vojska.

První zmínka o Borotíně pochází z r. 1356, kdy se uvádí v predikátu Vítka z Borotína a jeho syna Mikuláše. Že už tehdy hrad stál, jeví se jako téměř jisté; ba je dost dobře možné, že právě Vítek (původem z rodu pánů z Landštejna) byl jeho zakladatelem. Jan a Heřman z Borotína se na počátku 15. století hlásili k Husovu učení a Mikuláš z Borotína byl od r. 1426 jedním z táborských hejtmanů. R. 1434 však Mikuláš od kalicha odpadl, za což byl borotínský hrad tábority obléhán; neúspěšně. R. 1446 Mikuláš Borotín prodal Janu Malovcovi z Pacova, jehož rod hrad držel do počátku 17. století a za tuto dobu jej přestavěl. Před r. 1613 Borotín získal Kryštof Vojkovský z Milhostic. Kryštofovi synové se zúčastnili stavovského povstání v letech 1618 – 1620, za což jim vzápětí císařské vojsko borotínský hrad a dvůr vypálilo. R. 1623 sjednotila ve svých rukou dílem odkoupené, dílem předtím zkonfiskované borotínské panství Polyxena z Lobkovic a připojila je ke svému panství jistebnickému. Borotínský hrad, označovaný ještě téhož roku jako pustý a spálený, už nikdy obnoven nebyl. Ba naopak, časté lámání kamene ze zříceniny coby stavebního materiálu, např. okolo r. 1840, zkázu hradu urychlilo.
více  Zavřít popis alba 
  • 19.6.2019
  • 12 zobrazení
  • 1
  • 00
Boskovice jsou město v okrese Blansko v Jihomoravském kraji, 14 km severně od Blanska a 33 km severně od Brna na hranicích Drahanské vrchoviny. Severovýchodně od města leží vodní nádrž Boskovice a přírodní park Řehořkovo Kořenecko. Jižní částí města protéká potok Bělá.

Prvními majiteli města i hradu jsou páni z Boskovic. V letech 1398–1458 je vystřídali páni z Kunštátu, ale po nich se opět vrací Boskovicové. Od roku 1547 se držení majetku přesouvá na rod Ederů ze Šťavnice. Po dvaceti letech přebírají panství Morkovští ze Zástřizl. Na konci 17. století získává Boskovice rod Ditrichštejnů. Jako posledním majitelem města se stává rod Mensdorff-Pouilly, kteří město převzali v 50. letech 19. století.

Boskovice jako trhová osada byla založena pravděpodobně ve 13. století. První uvedení názvu Boskovice je z roku 1222, kdy Jimram z Boskovic byl svědkem vydání listiny Přemyslem Otakarem I. O sto let později, roku 1313, je datována první zmínka o Boskovickém hradu. První písemná zmínka přímo o městě samotném pochází z roku 1413. V roce 1463 v Praze povoluje král Jiří z Poděbrad Boskovicím pořádat jarmark a výroční trhy na den svatého Víta.
V roce 1759 bylo prvně v boskovických listinách použito názvu „město Boskovice“. K povýšení na město tedy pravděpodobně došlo někdy za vlády Marie Terezie (1740–1780). Za vlády jejího syna Josefa II. byl v Boskovicích zřízen magistrát, ale také odňato hrdelní právo, které Boskovice měly právo užívat od roku 1255.
K Boskovicím patří také židovská obec. V roce 1454 vydal král Ladislav Pohrobek zákon o vyhnání Židů z královských měst. Většina Židů přicházejících v tuto dobu byla původem právě z Brna. Uzavřené ghetto oddělené od města dvěma branami vzniklo v roce 1727.

Hrad Boskovice ze 13. století na vrchu nad městem. Zámek Boskovice z let 1819–1826. Kostel sv. Jakuba Staršího z roku 1346. Větší synagoga z roku 1639.
více  Zavřít popis alba 
  • 15.8.2013
  • 128 zobrazení
  • 1
  • 00
2 komentáře
  • únor 2017
  • 43 zobrazení
  • 4
  • 22
více  Zavřít popis alba 
  • leden až červen 2012
  • 30 zobrazení
  • 0
  • 00
Bošín je vesnice v okrese Nymburk, je součástí obce Křinec. Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Bošíně je původně gotická, později barokní sakrální stavba ve středu obce. Před kostelem stojí barokní márnice z 18. století. Je na elipsovém půdorysu.

Druhý kostel v Bošíně je kostel Českobratrské církve evangelické.
více  Zavřít popis alba 
  • 1.4.2017
  • 46 zobrazení
  • 2
  • 00
Bouzov je obec ležící v okrese Olomouc. Jeho katastrální území má rozlohu 4231 ha. V obci se nachází hrad Bouzov. Hrad Bouzov původně Búzov, stojí ve stejnojmenné vesnici jihozápadně od města Loštice na středozápadní Moravě. Působí dojmem dobře zachované středověké památky, jeho současná podoba však pochází z romantické přestavby z přelomu 19. a 20. století.

Hrad byl pravděpodobně postaven na přelomu 13. a 14. století, jeho prvním písemně doloženým majitelem byl Búz z Bouzova v letech 1317–1339. Od poloviny 14. století jej vlastnili páni z Vildenberka, kteří ho v roce 1382 prodali markraběti Joštovi. Jošt jej roku 1396 přenechal pánům z Kunštátu, kteří hrad upravovali a opevňovali. Tento rod hrad vlastnil asi 70 let, poté se v jeho držbě vystřídalo víc majitelů. V průběhu třicetileté války sloužil Bouzov jako císařská pevnost a vězení pro švédské zajatce. Hrad sloužil jako panské sídlo téměř až do konce 17. století. V 18. století získal zdejší panství řád německých rytířů, kteří na Bouzově nesídlili a nechali ho zčásti zcela zchátrat. Roku 1649 hrad koupila Eugenie Podstatská z Prusinovic, její syn ho roku 1696 prodal Řádu německých rytířů. Tomu hrad patřil až do roku 1939, kdy jej zabavili nacisté, v průběhu druhé světové války byl předán do správy tzv. Hlavního hospodářského a správního úřadu SS se sídlem v Berlíně a sloužil jako skladiště zabaveného majetku. Po druhé světové válce byl hrad zkonfiskován československým státem. Ve státní správě je dosud, snahy Německého řádu o navrácení hradu nebyly úspěšné.
Hrad byl postaven s typicky bergfritovou dispozicí s jedním patrovým palácem. Koncem 14. století bylo k hradu přistavěno předhradí. Roku 1558 hrad Bouzov vyhořel, ale kvůli finančním problémům tehdejších majitelů byl hrad plně obnoven až v roce 1620. Do dnešní podoby byl hrad upraven přestavbou v letech 1895 až 1897 na popud arcivévody Evžena Habsburského, tehdejšího velmistra Řádu, který také stavbu financoval. V roce 1895 byla zbourána větší část původního středověkého hradu a během dvou let zde byl postaven nový hrad v romantickém duchu napodobující jihoněmecké hrady. Do hradu byly svezeny různé středověké artefakty mající vztah k řádu německých rytířů a interiéry hradu byly zařízeny replikami středověkého nábytku. Dnešní Bouzov je hrad, jehož část je původní středověká a část je postavena nově na konci 19. století. Od roku 1945 je hrad majetkem státu. V roce 2004 byl na hradě natáčen německý film Napola, dále například pohádka O princezně Jasněnce a létajícím ševci, Princezna Fantaghiro nebo pokračování seriálu Arabela se vrací.
V roce 1929 poctil tento hrad svou návštěvou prezident Tomáš Garrigue Masaryk společně s ministerským předsedou Františkem Udržalem a ministrem vnitra Janem Černým. Na hradě je uvítal i velmistr Německého řádu Panny Marie Jeruzalémské a brněnský biskup J. E. Norbert Klein.

Během 2. světové války kouzlu hradu Bouzov podlehl říšský vedoucí SS Heinrich Himmler. Ten se do hradu zamiloval a hodlal z něho zřídit jeden z hradů černého řádu SS. Ke konci války tu působilo komando SS, které v nedalekém Javoříčku povraždilo 38 mužů. Tragédii vyprovokovali ruští velitelé partyzánských oddílů, kteří si tu počínali velmi neomaleně a neopatrně. Nacisté tuto obec vypálili 5. května 1945.
více  Zavřít popis alba 
  • 13.8.2013
  • 133 zobrazení
  • 0
  • 00
Vesnice Brandlín leží v okrese Jindřichův Hradec, který je součástí Jihočeského kraje. Ves byla dříve samostatnou obcí s převahou českého obyvatelstva evangelického vyznání, od roku 1976 je místní částí obce Volfířov. Leží severozápadně od obce Volfířov v Javořické vrchovině.

Zámek Brandlín byl původně samostatným deskovým statkem s tvrzí, když nejstarším známým držitelem byl Ješek z Brandlína, který zemřel roku 1362. Protože nezanechal mužského dědice, získali majetek Olbramové Brandlínští ze Štěkře, kteří tvrz počátkem 16.století přestavěli na renesanční. Dále se vystřídalo více majitelů, mj. rod Hozlauerů z Hozlau a Černínové z Chudenic, kteří tvrz přestavěli na zámek v barokním slohu. V 18 století patřil zámek Klášteru Zlatá Koruna, rodině baronů Nádherných, následovaly další barokní úpravy. Poslední přestavby jsou známy z let 1934 a 1958. Nyní je zámek po rozsáhlé rekonstrukci a stává se po dlouhé době přístupný veřejnosti. Konají se zde kulturní akce, koncerty a je vyhledávaným místem pro svatební obřady.
více  Zavřít popis alba 
  • 19.6.2019
  • 6 zobrazení
  • 1
  • 00

Nebyla nalezena žádná alba.

Aktivní od

15. prosince 2011

Pohlaví

neuvedeno

Datum narození

neuvedeno

Webová adresa

neuvedeno

Mí oblíbení lidé na Rajčeti

Moji fanoušci na Rajčeti (sledují mě)

reklama