Název

Nové Hrady - (České Budějovice)

Popis

Hrad Nové Hrady, majetek Vítkovců a posléze Buquoyů, se dochoval ve stejnojmenném městě u Trhových Svinů v okrese České Budějovice v Jihočeském kraji. Nové Hrady sice nejsou objektem který byl znal každý řadový turista, ale ten, kdo je navštíví, jistě zklamán nebude. Milovníci středověkých památek mohou návštěvu Nových Hradů spojit s okružní cestou po blízkých pozoruhodných tvrzích: Cuknštejně a Žumberku.

Nové Hrady byly založeny okolo poloviny 13. století v krajině neprostupných lesů na tzv. vitorazské stezce, vedoucí z Doudleb přes Trhové Sviny a Žár do rakouské Weitry. Prvním jednoznačným dokladem o jejich existenci je listina datovaná 21. května 1279, v níž vystupuje Vítkovec Hogyrius de Gretzen, neboli Ojíř z Nového hradu. Na počátku 14. století patřily Nové Hrady pánům z Landštejna. Roku 1359 prodal Vítek z Landštejna novohradské panství bratřím Petrovi, Joštovi, Oldřichovi a Janovi z Rožmberka za 7.093 kop a 63 grošů. Za Rožmberků panství vzkvétalo – řada majetků k němu byla přikoupena, řada nových vsí byla založena. Obec Nové Hrady byla obehnána hradbami a příkopem a roku 1368 jí byla přiznána městská práva. Snad vrcholu svého rozvoje dosáhly Nové Hrady za mocného Oldřicha z Rožmberka, který se na Nových Hradech často zdržoval a připojil k nim i velešínské panství. Oldřich byl nepřítelem husitů a proto byly Nové Hrady roku 1425 kališníky dobyty a vydrancovány. Byly sice obnoveny, avšak roku 1467 je stihl podobný osud po nenadálém útoku žoldnéřů Zdeňka Konopišťského ze Šternberka. Těžce postižený hrad i město se pak výraznější obnovy dočkaly až za Voka II. a Petra IV. z Rožmberka na sklonku 15. století. Král Vladislav II. Jagellonský udělil městu některá práva a propustil je z královského manství, trvajícího již od dob Jana Lucemburského. Za éry Viléma z Rožmberka se na hradě opět stavělo, pak však přišla katastrofa: 26. června 1573 uhodil do velké věže blesk a následný požár způsobil výbuch střelného prachu, který rozmetal nejstarší část hradu a i ostatní budovy poškodil do té míry, že se hrad stal neobyvatelným. Situace, kterou ještě zhoršilo zemětřesení v roce 1590, byla tak vážná, že se uvažovalo o ponechání hradu svému osudu. Nakonec však poslední z Rožmberků – Petr Vok – přistoupil k jeho důkladné opravě, čímž byl objekt zachráněn. Po vymření rodu Rožmberků roku 1611 po meči, na základě smlouvy z roku 1484 o vzájemném nástupnictví, přešel rožmberský majetek na pány ze Švamberka – konkrétně na Jana Jiřího. Jeho syn Petr ze Švamberka se za stavovského povstání postavil proti císaři Ferdinandovi II. a proto byly Nové Hrady v březnu 1619 nejprve neúspěšně obléhány Dampierem, který vypálil město, a poté i císařským generálem Karlem Bonaventurou Buquoyem. Jeho 17.000 Valonů se po celonočním boji 24. čevence 1619 nakonec třísetčlenná posádka vzdala. Švamberský majetek byl císařem zabaven a jako náhradu za financování vojska připsal Ferdinand II. 6. února 1620 výše uvedenému generálovi panství rožmberské, libějovické, novohradské, Žumberk a Cuknštejn. Tento status quo byl císařem znova potvrzen roku 1623. To však již bylo po smrti generála, který roku 1621 padl v bitvě u Nových Zámků. Nicméně, v držení rodu Buquoy zůstal hrad až do roku 1945, kdy jej převzal stát. Koncem dvacátého století byl zanedbaný objekt rekonstruován a dnes je přístupný veřejnosti.

Nastavení